Kdo je kdo - Seunig Waldemar
*08.08.1887 †12.12.1977
Tento typický občan Rakousko-Uherska byl rodákem z Uher. Po maturitě absolvoval vojenskou akademii ve Vídni, jako hulánský důstojník působil pak v Lembergu a v Olomouci a později absolvoval jezdecký institut ve Vídni. Vojenskou kariéru započal v habsburské monarchii, která se ovšem v jeho 30 letech rozpadla.
Po 1. světové válce se tak vrátil do rodného Krainu. V letech 1921 až 22 získával zkušenosti ve francouzské vojenské jezdecké škole v Saumuru. Bylo mu svěřeno vedení nově zřízených královských stájí v Bělehradě. Nejdříve však odjel do Anglie, aby se seznámil s ceremonielem spojeným s vedením královských stájí. Po celé desetiletí, kdy byl velitelem bělehradských stájí, se zúčastňoval drezúrních soutěží m. j. s klisnou Benita, s níž startoval v Berlíně, Lucernu, Vídni a K. Varech a zúčastnil se OH v Paříži v r. 1924. Současně se zdokonaloval ve Španělské škole ve Vídni u „oberbereitera“ Pollaka. Později byl jmenován velitelem nově založené jezdecké školy v Semlině nedaleko Bělehradu, ale po třech letech se vrátil do Stroblhofu.
V roce 1933 dobrovolně odešel v hodnosti plk. z armády. Až do roku 1941, žil jako soukromá osoba v Lublani ve Slovinsku. Za druhé světové války byl ale znovu povolán do armády a záhy zajat spojenci. Ze zajetí propuštěn v roce 1945.
V roce 1973 procestoval Rakousko, Švýcarsko a usadil se v záp. Německu, kde byl činný jako rozhodčí, trenér a poradce. Po několik let působil v USA, Kanadě, na Havaji a v Belgii. Ve svých 86 letech úspěšně připravil juniory NSR pro ME v Mnichově, které pomáhal také v roce 1973 organizovat.
Význam W. Seuniga pro jezdecký sport je především v jeho knihách, do kterých uložil své zkušenosti. Stěžejním dílem je kniha „Von der Koppel bis zur Kapriole“, která doznala od roku 1943 pěti vydání a je známa i mezi naší jezdeckou veřejností. Patří mezi nejznámější díla světové jezdecké literatury. Teoretické poznatky a praktické zkušenosti spolu s citem pro vzájemné vztahy mu umožnily se přenést přes rozdíly v rakouském, francouzském a německém pojetí drezúry a vytýčit linii do budoucna. Byl nazýván mistrem drezúry a filosofem jezdectví.
