*16.02.1885    †29.03.1972

Český hipolog František Bílek bude navždy spojen především se záchranou koně Převalského jako zakladatel jeho českého chovu a pak i jako regenerátor již téměř zaniklého starokladrubského vraníka.

V roce 1908 absolvoval filozofickou fakultu v Praze a ve studiu pokračoval na zemědělském odboru České vysoké školy technické v Praze. Získal aprobaci učitele přírodních věd, v roce 1917 habilitaci soukromého docenta nauky o rasách a fylogenii hospodářských zvířat (1917), v roce 1919byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1923 i řádným profesorem obecné a speciální zootechniky na VŠZLI při ČVUT a později na VŠZ v Praze

Od roku 1920 přednostou Státního ústavu pro plemennou biologii s pokusnou stanicí v hřebčíně v Kladrubech nad Labem. Později vedl Výzkumnou stanici pro chov koní ve Slatiňanech.

Vynikající český vědecký zootechnik, zakladatel novodobé československé zootechniky (nový přístup ke studiu zootechniky na podkladě širokých poznatků z biologie, genetiky, fyziologie, anatomie a dalších disciplín). Všestranný badatel v chovu koní a skotu se věnoval zejména původu hospodářských zvířat, jejich plemenům a plemenitbě a regeneraci mizejících plemen hospodářských zvířat. Ve čtyřicátých letech ze zbytků rozptýleného stáda starokladrubských vraníků vytvořil ve Slatiňanech skupinu 97 koní, kteří se stali pokračovateli již téměř ztraceného plemene. Zasloužil se o chov koní Převalského, když ve dvacátých letech získal první tři exempláře pro VÚŽV v Uhříněvsi. V roce 1932 byl chov přemístěn do nově vzniklé pražské zoologické zahrady, kde se stal základem unikátního světového chovu posledního divokého koně. Zakladatel Hipologického muzea v zámku ve Slatiňanech.

< zpět