Ptejme se "Proč?"

Letošní zlomyslný kousek, který počasí provedlo v Opavě, znemožnil diváků i jezdcům další porovnání stavitelských rozdílů mezi evropským a českým pojetím. Doposud proběhlo pět Velkých cen a nekompletní šesté kolo. Zvláště dotovaného programu agentury Via Solaris, která pořadatelům přispívá na náklady s angažováním zahraničních stavitelů, využili pořadatelé v Martinicích, Ptýrově-Kolíně, Litomyšli a Opavě.

Zatím se většina diváků i jezdců shodla na tom, že možnost vnímat pojetí zahraničních stavitelů je přínosem. Je krůčkem ke změně prostoru z ryze českého v evropský. Čtverá zkušenost zakládá i možnost posoudit, co jsme doposud viděli. Byly kurzy zahraničních stavitelů skutečně natolik odlišné od těch z českých dílen? Není jen mnohá pochvalná reakce dokladem toho, že doma není nikdo prorokem?

Osobně nejvýše stavím parkury prvního zahraničního hosta, kterým byl v Martinicích u nás již známý Slovinec Petrovič. Líbily se mi jeho distance vybízející k jízdě dopředu, které většinu jezdců překvapily.

A tu se vynořil další problém. Mnohá česká kolbiště bohužel stavbu zajímavých kursů svými menšími rozměry neumožňují, nebo alespoň výrazně komplikují. Škoda proto, že jsme nemohli sledovat Velkou cenu na kolbišti v Opavě. To by velikostí staviteli prostor pro kreativitu umožnilo.

Skokový pohár rozhoupal vlnu popularity jezdeckého sportu. Současně ale uzavřel české jezdectví na český dvorek. Angažováním zahraničních stavitelů se nyní snaží tento poněkud splasklý pytel jezdeckých nápadů oživit.

Stavba parkurů je ve skokovém jezdectví zásadním výukovým pilířem. Umožňuje vývoj začínajícím a prokázání dovedností starším. Musí respektovat věk a zkušenost jezdců i koní. Stavitel má funkci srovnatelnou s drezurním rozhodčím. Je odborníkem, který by měl  jezdce a koně navigovat správným směrem při jejich jezdeckém vývoji. Stejně jako v drezuře pak tuto odbornost téměř nemůže získat někdo, kdo sám nestrávil roky v soutěžním sedle a následně další při trenérské práci.

Sdílím výtky k práci mnohých domácích stavitelů všech úrovní. Nejvíc nesnáším ty, jejichž cílem je chyba. Někdy je i trochu podezírám, že mají potřebu se na jezdce vytahovat.

Jiné české stavitele mám ovšem rád a jejich práce si vážím. Jsou to právě ti, kteří si uvědomují, že cílem jejich práce je výkonnostní růst dvojic. Ten u nás potřebují i jezdci a koně startující v nejtěžších soutěžích

Stavitel by měl být vždy schopen vysvětlit, co kurzem sleduje a proč skoky seřadil právě tak. Nebojte se proto zeptat "svých" stavitelů - Proč? Podle toho, co jsem doposud viděl, ti zahraniční by odpovědět určitě dokázali.            ing. Cyril Neumann

< zpět