9998. ing. Vladimír Šretr

V průběhu Vánoc oslovil redakci další člen VV ČJF, kterého jsme požádali o vyjádření k základním otázkám smyslu a dalšího vývoje ČJF. Jak se ukázalo ing. Vladimír Šretr (viceprezident pro ekonomiku) naši žádost neobdržel, protože na stránkách federace byla chyba v jeho internetové adrese. Dodatečně tedy i jemu umožňujeme odpovědět na tři základní otázky: 1. Jaký je hlavní cíl ČJF?, 2. Jak se tento cíl daří plnit a co bych nejraději změnil? a 3. Jak by k naplnění této vize mohla přispět členská základna?

Ing. Vladimír Šretr, viceprezident ČJF pro ekonomiku
ad 1) Jak již uvedl ve své odpovědi na tyto otázky generální sekretář ČJF ing. Lomský (viz JEZDEC č. 24), nemohu ani já začít odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku jinak, než poukázáním na Stanovy ČJF, jakožto nejvyšší právní dokument, kterým se činnost ČJF řídí, a kde jsou hlavní cíle ČJF již od počátku samé existence ČJF formulovány. Bylo by dle mého názoru velmi smutné, kdyby cíle nás jednotlivých členů ČJF byly jiné než cíle uvedené ve schválených a platných stanovách. To by pak nasvědčovalo tomu, že jezdecká veřejnost není ve své snaze o maximální rozvoj jezdeckého sportu zajedno v tom, co chceme společně dosáhnout a pak by zřejmě nezbývalo nic jiného, než o těchto cílech otevřít širokou diskusi směřující ke změně této části stanov. 
Jsem ale přesvědčen o tom, že tyto cíle formulované stanovami, tedy propagace jezdeckého sportu v široké veřejnosti, zajištění metodické činnosti pro rozvoj rekreačního a výkonnostního jezdectví, reprezentace České republiky v jezdeckém sportu, pořádání republikových šampionátů a mezinárodních soutěží, prosazování zájmů jezdeckého sportu při jednáních orgánů státní správy vztahujících se k oblasti jezdeckého sportu, jakož i spolupráce s ostatními jezdeckými svazy v rámci FEI, jsou správné a nevyžadují dle mého názoru v současné době jejich zásadní změny nebo úpravy.

Zde cítím potřebu do příspěvku ing V. Šretra vstoupit. Jak František Lomský, tak on se v odpovědi na otázku rozsáhle odvolávají na Stanovy. Ukazuje se, že přispěvatelům rubriky “Co bude dál?” nevadí Stanovy samotné, ale neplnění jejich cílů, např. “zajištění metodické činnosti pro rozvoj rekreačního a výkonnostního jezdectví".

Tyto cíle jsou však dle mého názoru formulovány velmi obecně a široce, což z hlediska stanov ČJF považuji za správné,  ale uvítal bych určitou jejich konkretizaci na kratší časová období, např. formou konkrétního usnesení konferencí ČJF příp. oblastních konferencí ČJF tak, aby toto usnesení nebylo pouze formálním shrnutím a zakončením příslušné konference, ale aby se toto usnesení zabývalo rozpracováním konkrétních bodů  obecných cílů činnosti ČJF na příslušné, většinou dvouleté období mezi konferencemi. Zde by mělo být jasně konkretizováno, jaké sportovní cíle si pro dané období v jednotlivých disciplínách jezdeckého sportu klademe, co konkrétního uděláme v další propagaci jezdeckého sportu, jakou strategii zvolíme při pořádání mezinárodních soutěží nejen z hlediska kvantity těchto soutěží, ale především jejich kvalitního uspořádání a to včetně konkrétní jmenovité odpovědnosti jednotlivých členů VV a ostatních funkcionářů ČJF nebo i řadových členů za realizaci těchto konkretizovaných cílů. Jen tak je pak možno v průběhu dvouletého období průběžné kontrolovat a následně pak jednoznačně vyhodnotit, zda se nám daří obecné cíle ČJF naplňovat a případě jejich neplnění, čím nebo kým toto neplnění bylo ovlivněno nebo způsobeno. Tím však nechci vůbec říct, že by mělo být nějakým způsobem "postihováno" nesplnění předpokládaných sportovních výsledků, to už snad máme dávno za sebou, ale mělo by být posouzeno, zda jsme pro co nejlepší sportovní výsledky udělali v našich podmínkách maximum možného.

Zde se ing. Vladimír Šretr se dovolává toho, co sám z pozice své funkce může zcela zásadně ovlivnit. Vždyť vyhlásit krátko, středně i dlouhodobé cíle je právě povinností výkonného výboru.

ad 2) Jak jsem již uvedl v odpovědi na  předchozí otázku, myslím si, že ČJF jako celek plní cíle, které si pro svoji činnost vytýčila, ale rozhodně tím nechci říct, že by nebylo co zlepšovat a zdokonalovat, a to ve všech oblastech. Jsem přesvědčen, že se toho již hodně podařilo - máme mistra světa ve voltiži,  máme úspěšné kolektivy pořadatelů světových a evropských šampionátů a dalších významných mezinárodních soutěží ve všech sportovních odvětvích jezdeckého sportu, máme poměrně úspěšný tým juniorů v parkůrech, který by měl svoji rostoucí výkonnost prokázat v nejbližších letech, bylo dosaženo mnoho velmi dobrých sportovních výsledků ve všech disciplínách jezdeckého sportu, postupně se rozvíjí mediální kampaně na podporu jezdeckého sportu. Bylo toho v posledních letech hodně, co podle mého názoru pozvedlo jezdecký sport a nerad bych na některý úspěch pozapomněl.

Nabízí se otázka nakolik zmiňované úspěchy vznikly ve spolupráci s ČJF či bez jejího přičinění.

Je samozřejmě mnoho cest a způsobů, jak cíle ČJF postupně naplňovat, ale především v poslední době vyvstává otázka - "máme na to" - a to mám teď jako viceprezident ČJF pro ekonomiku  na mysli skutečně finančně - ekonomické podmínky, bez kterých případné změny nejsou vůbec myslitelné. 
Určitě bych rád změnil způsob ekonomické podpory reprezentace v jednotlivých disciplínách, a to především juniorské reprezentace. U reprezentantů - seniorů bych kladl větší důraz na jejich profesionalizaci a s tím související individuální zajišťování osobních sponzorů. Předpokládám, že např. ziskem titulu Mistra ČR se mohou tomuto sportovci otevřít možnosti jednání se sponzory poměrně snadněji, než při složitých jednáních o finanční podpoře jezdeckého sportu obecně, která z titulu své funkce vedu jménem VV ČJF.
Mojí dlouhodobou snahou při výkonu funkce ve VV ČJF je udržet vyrovnaný a vybilancovaný rozpočet hospodaření ČJF, přičemž jako prioritu vždy považuji zajištění finančních prostředků na sportovní činnost s tím, že nelze připustit nárůst administrativních výdajů na úkor výdajů na sportovní činnost. Nechci sám hodnotit, jak se tento cíl daří, ale jistě se může každý zájemce na webových stránkách ČJF o těchto skutečnostech přesvědčit a hodnocení si udělat sám.
Samozřejmě je finanční hospodaření velmi negativně ovlivňováno v posledních třech letech problémy na straně akciové společnosti Sazka, kterou jsou snad všeobecně známé. Jejich dopad do našeho rozpočtu ČJF je dosti citelný. Předpokládám, že je jezdecké veřejnosti známo, že Sazka a.s. ze svých dosažených ekonomických výsledků financuje činnost ČSTV, která pak provádí přerozdělování peněžních prostředků jednotlivým sportovním svazům na základě předem stanovených kriterií, jako jsou např. medailová umístění na OH, světových a evropských šampionátech v jednotlivých věkových kategoriích, obtížnost a počty republikových šampionátů, velikost členské základny a mnoho dalších kriterií. Tyto příjmy pak tvoří asi jednu čtvrtinu až jednu třetinu celkové příjmové stránky rozpočtu ČJF, tedy jeho podstatnou část. A pokud Sazka a potažmo ČSTV rozhodne v průběhu roku o zkrácení finančních prostředků, byť tyto prostředky byly schváleny valnou hromadou ČSTV, tak lze jen těžko bez dalších opatření zajistit příjmovou stránku našeho rozpočtu a nemuseli jsme přikročit  k výraznému zkrácení výdajové části rozpočtu.

Peníze jsou dnes ústředním zaklínadlem. Všichni zodpovědní se ptají, zda jsme pro své cíle ekonomicky dostatečně vybaveni. Záporná odpověď je nasnadě a slouží jako všeobecné alibi. Užitečnější by bylo zamyslet se, zda jsme schopni peníze, se kterými hospodaříme, rozumně využít? Základem úspěchu může být pouze dobré rozhodnutí.

A tím se dostávám k dosti složitému tématu, které je v poslední době předmětem mnohých vášnivých diskusí mezi členy ČJF, a to je úprava a změny sazebníku poplatků, které byly provedeny v závěru loňského roku. Vím, že toto opatření nebylo nijak populární, ale bylo jediným možným řešením v situaci, kdy konference ČJF v květnu roku 2007 neodsouhlasila navrhovanou úpravu poplatků za licence, jejíž cílem bylo pokrýt příjmový deficit ze strany Sazky a ČSTV tak, aby byly zajištěny všechny plánované a i smluvně zajištěné činnosti a potřeby ČJF.

Odvolávat se na rozhodnutí Sazky se stalo ve vysvětlování ekonomických problémů módou. Jak reaguje ČSTV, které je většinovým vlastníkem Sazky na autoritativně předkládané krácení rozpočtu. Kdo vlastně krátí rozpočet - Sazka a nebo ČSTV. Kdo má na valné hromadě Společnosti Sazka větší hlas. Akcionáři či pracovníci Sazky? O tom ekonomický viceprezident nemluví.

Můžeme samozřejmě jednat o vhodnosti tohoto opatření v oblasti poplatků, ale když jako členové ČJF řekneme poplatkům "NE", tak musíme také říci,  zda jsme ochotni říct "ANO" úpravě výše licenčních poplatků jako výrazu kolektivní odpovědnosti všech členů ČJF za zajištění finančních prostředků na plnění cílů ČJF dle našich stanov, nebo z jakých jiných zdrojů jsme schopni finanční prostředky doplnit.

Problém zvaný "poplatky" je velmi živý. Většina nesouhlasí se: "Zaplať a my zkvalitníme službu". Logicky by to mělo být naopak. Svévolné zvyšování poplatků je výsadou státních a monopolních institucí. Musí se tak chovat ČJF?

Generální sekretář ing. Lomský ve svém vyjádření uvedl velmi důležitou myšlenku z oblasti sponzoringu, a to že "sponzoring není charita".  Jako člen VV ČJF mohu zodpovědně prohlásit, že  nečekáme jen, že nám někdo sám o své vůli nabídne "sponzorský dar", ale vedeme mnohá a mnohdy nepříjemná jednání s možnými sponzory  a je to skutečně dosti silný boj. Bohužel tato snaha nevyznívá v některých případech pro nás úspěšně, protože tato jednání a jejich výsledky jsou pak následně zpochybňovány jinými "zájmovými skupinami" v rámci ČJF, které se tak zřejmě snaží více preferovat svoje "skupinové zájmy" , avšak jejich vlastní přínos pro zajištění finančních prostředků na činnost celé ČJF není žádný. Ale nakonec i tuto problematiku již nastínil i Ing. Lomský ve svém vyjádření.

Zde autor jistě naráží na konkurenční boj ČJF s organizátory celorepublikových seriálů v čele s Českým skokovým pohárem. Pořadatelům skokového poháru se podařilo zajistit pro VV nedosažitelné sponzorské peníze.

Jad 3) Apeloval bych na zodpovědnější posuzování finančně-ekonomické problematiky ČJF celou členskou základnou a pokud to je jen možné, tak také na posilování pocitu spoluodpovědnosti nás všech členů ČJF za plnění programových cílů, což ovšem bez naplnění příjmové stránky rozpočtu je těžko myslitelné.
K tomu ale mohu přispět i já třeba tím, že se v případě zájmu jednotlivých oblastních výborů ČJF rád zúčastním jejich jednání k ekonomické problematice a řešení složité finanční situace budeme hledat společně. A domnívám, že to nejsložitější náš ještě čeká teprve v příštím roce, kdy lze očekávat větší dopady současné ekonomické krize i do všech odvětví sportu.

Očekávám od ekonomického viceprezidenta, že bude schopen mít o hospodaření své organizace profesionální představu. Ekonomický úspěch je více závislý na odborné znalosti, než na hledání východisek mezi laiky.

Určitě může členská základna přejít od formálnějšího průběhu konferencí k řešení konkrétních problémů, ale nelze spoléhat na to, že tyto problémy vyřeší až konference, k přípravě řešení je nutno ustavit týmy odborníků, kteří navrhovaná řešení předem připraví a předloží členské základě k odborné diskusi a následně pak konferenci k projednání a případnému schválení či zamítnutí. Mám zda na mysli často mediálně diskutované otázky o vhodnosti či nevhodnosti stanov ČJF a jiných základních dokumentů pro činnost ČJF - disciplinárního řádu, směrnic pro antidopingovou kontrolu koní a dalších.
Také bych rád poukázal na některé nešvary v členské základně, se kterými se setkávám jako rozhodčí na různých závodech. Byl bych moc rád, aby si celá jezdecká veřejnost uvědomila, že pravidla jezdeckého sportu jsou platným dokumentem, který nás všechny zavazuje k jejich dodržování. Ale v mnoho případech se setkáváme se situací, kdy je vyvíjena daleko větší snaha o obcházení těchto pravidel, než na jejich dodržování. A s tím prostě nemohu souhlasit. 
Pokud se však jeví nutnost některá nevhodná ustanovení pravidel, zvláště národních úprav, kterých je stále ještě mnoho (a možná zbytečně), změnit, tak to udělejme cestami, které jsou k tomu připraveny - podáním podnětu na úpravu pravidel k příslušnému oblastnímu výboru ČJF a následně k VV ČJF k projednání a k případném následné úpravě pravidel. Ale do doby provedení navrhovaných změn pravidel musíme současná platná pravidla dodržovat, všichni a bez rozdílů. ing. Vladimír Šretr

Tento odstavec jen zvýrazňuje problém celého materiálu. Dozvídáme se o nedodržování pravidel, ale konkrétní příklady chybí. Pouze adresná kritika může pomoci. Bez pojmenování nešvarů se nic nezmění.  Cyril Neumann

< zpět