9999. Karel Růžička

Česká chovatelská scéna vede o podobu KMK spory již dlouhodobě. Zastánci současné podoby, sdružené především kolem Svazu chovatelů Českého teplokrevníka, zdůrazňují její nezastupitelnou roli v kontrole užitkovosti. S tím je u hřebců spojena i dodatečná možnost, rychleji než později vlastní sportovní výkonností, zdůvodnit zařazení do chovu, pokud nestihli požadované vlastnosti prokázat ve 100 denním testu. Do KMK nemají přístup valaši.
Informace o dědičnosti nechávají plně na systému shrnutém do každoročně vydávané Ročenky sportovních koní, kde se koeficienty mapuje výkonnost celé české populace pravidelně sportujících koní.
Naopak odpůrci současného systému by rádi v soutěžích přístupných jednotlivým ročníků koní rádi viděli srovnání právě pro kontrolu dědičnosti. I tento spor byl v minulosti jedním z důvodů proč došlo v našem malém chovatelském prostředí k založení konkurenčního Svazu slovenského teplokrevníka chovaného v Čechách. Z této skupiny chovatelů nakonec vzešla podoba souběžné seriálové soutěže známé pod názvem Moravský šampionát sportovních koní.
Zastáncem této podoby chovatelské soutěže je i chovatel Rudolf Skřivan st., který svůj názor vyslovil v čísle 23/2008. Na stránkách dnešního Jezdce přinášíme i pravidla pro Šampionát roku 2009.
Požádali jsme o objasnění druhého pohledu předsedu Svazu chovatelů koní ČTKarla Růžičku.

Především se nedomnívám, že česká chovatelská veřejnost vede neustálé spory již řadu let.
Svaz chovatelů českého teplokrevníka v klidu a systematicky pracuje a pracoval i pod předešlým vedením. Je logické, že každé úsilí je provázeno nejen úspěchy, ale i rozhodnutími, která nejsou populární a nebo se neosvědčí a je třeba je změnit k lepšímu. SCHČT svojí činností nijak nezasahuje do práce a interních záležitostí ostatních uznaných chovatelských sdružení - Svazu chovatelů slovenského teplokrevníka, Svazu chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka a Svazu chovatelů koní Kinských. 
Pokud se týká pravidel KMK 2009, byla svolána schůzka všech představitelů ASCHK, za slovenského teplokrevníka byl přítomen MVDr. Vít Holý a Ing. Zdeněk Müller, za "Kinské" Petr Půlpán a Ing. Bálek, dále pak předsednictvo SCHČT a další. Bod po bodu byla probrána a odhlasována pravidla pro rok 2009. V dalším kole byly provedeny korekce se zástupci České jezdecké federace a Ministerstva zemědělství ČR. Ani jednou nepředložil našemu svazu  nikdo materiál, který by řešil celou problematiku KMK. Pochopitelně kromě dílčích připomínek, které byly vždy prodiskutovány  nebo napadajících článků v tisku. 
Ke spolupráci se zástupci  Ministerstva zemědělství nemám zásadní připomínky. Domnívám se, že jsme se společně snažili dané problémy vyřešit a vyhovět tak možnostem a pravidlům na obou stranách. Rada plemenné knihy ČT ve spolupráci  s MZLu v Brně  pracuje na zmapování a vyhodnocení výsledků KMK v období posledních deseti let. Zásadním problémem pro zpracování výsledků  seriózními statistickými metodami (GLM model, BLUP Animal  Model)  je nedostatečný počet potomků po jednotlivých otcích. Tento problém však nevyřešíme jenom tím, že budeme lobovat za valachy. Hlavním a zásadním problémem je nedostatečná motivace majitelů klisen  zapouštět  a pokračovat ve své chovatelské práci. Proto se snaží Svaz chovatelů českého teplokrevníka alespoň částečně podporovat chov např. Akceleračním programem apod..
Dalším problémem, je nedostatečná či lépe řečeno žádná selekce plemenných hřebců působících v chovu. I tady byl český teplokrevník průkopníkem a začal své plemenné hřebce selektovat.
Z  uvedených důvodů  je pro první vyhodnocení desetiletého období KMK použito prostých aritmetických průměrů, které v nejbližší době budou zveřejněny. V další fázi práce bude však nezbytné použít statistický model (pravděpodobně GLM), který umožní zohlednění a vyloučení vlivů vnějšího prostředí působících na výkon koně, jehož významný vliv byl prokázán a nelze jej do budoucna opomíjet. Realizace tohoto složitého matematicky-statistického výpočtu bude pravděpodobně komplikována dvěma skutečnostmi. Vysoký počet plemeníků a nízká variabilita udělovaných známek za ukazatele 1-3 při hodnocení komisaři na kolbišti. Přesto se domníváme, že výpočet kontroly dědičnosti na základě výsledků KMK je možný a postupem let s nabíhajícími dalšími  hodnocenými ročníky  a zvyšujícím se množstvím dat se bude zpřesňovat. Jednoznačnou podmínkou však je přestat měnit pravidla KMK. V opačném případě bude každý začínající rok nulou pro získávání nových podkladových dat. 
K Moravskému a Českému šampionátu  jen tolik. Neradi bychom, aby bylo všeobecně chápáno, že by Moravský a Český šampionát měl být konkurenčním seriálem pro KMK. Nejsme vůbec proti jeho pořádání, naopak se ho naši koně účastní a SCHČT se na jeho pořadatelství v minulých letech finančně podílel.
 Karel Růžička

Vkrádá se myšlenka zda to není pouze pohodlnost a neochota ke změnám, která obhajuje stávající systém.
Vzhledem k výčtu všech problémů stávajícího KMK, přiznaným Karlem Růžičkou je načase, aby autoři svůj téměř dvacet let starý program obhájili před podezřením,  že poněkud zastaral a není již závaznou výpovědí o skutečném stavu věcí. V příštím čísle tak dostane slovo zakladatel celého systému KMK Jan Pellar.  -cn-

< zpět