Drezurní specialisté

Základní součástí jezdeckého života adeptů soutěžního jezdectví jsou u nás Zkoušky základního výcviku. Ty mají v České republice již mnoho desetiletí trvající tradici. Jejich podoba i cíle se postupem let měnily. Možná mají pravdu ti, kteří věří, že je v podstatě jedno, z čeho se zkouška skládá. Důležité je, že na cestě k jezdeckému soutěžení leží alespoň nějaká překážka, jejíž zdolání je pro adepty sportu prvním výkonnostním srovnáním.

Do jisté míry s tímto názorem souhlasím a i proto nevnucuji stávajícímu systému ZZV vlastní odborné připomínky. Přesto mě při letošních prvních zkouškách, kterých jsem se jako garant aktivně zúčastnil, překvapila změna, která mi doposud v toku informací unikala. Od letošního roku máme ZZV pro drezurní specialisty.

Drezurní komise prosadila, že začínající soutěžní jezdci, kteří by rádi své umění veřejně předváděli na obdélníku, nemusí absolvovat skokovou zkoušku.

V pojetí ZZV je skoková zkouška spíše než skokovou zkouškou, zkouškou rovnováhy, pevnosti sedu a schopnosti ovládat koně. V každém případě doplňuje možnost komisařů ověřit jezdecké schopnosti začínajícího závodníka (a bezesporu i garanta, který ho na ZZV přivedl). Skutečnost, že v odborné elitě zodpovídající za rozvoj drezury v ČR zvítězil názor, že tato část zkoušky je pro adepty drezurního sportu zbytečná, není ani tak překvapující, jako spíše o všem vypovídající. A stejně vypovídající je, že zbylá část vedení naší administrativy s touto myšlenkou souhlasila. Jak bylo řečeno na začátku. Vždyť je to vlastně jedno. Ing. Cyril Neumann, Jezdec č. 10

< zpět