91. Jaroslav Staněk

Co bude dál trochu jinak

I když bychom chtěli, aby se diskuse v rubrice Co bude dál týkala především koní, je jasné, že spektrum problémů naší hipologické scény zasahuje nejen odbornou, ale i správní část. Ptro tuto správní část vytváří pochopitelně ČJF normativní rámec, který však čas od času vyvolá určitý názorový kvas. Předkládáme tak čtenářům příspěvek JUDr. Ing. Jaroslava Staňka CSc., který právně analyzuje již téměř rok trvající kauzu okolo snahy o rozdělení VČ oblasti. (redakčne zkráceno). Před jeho příspěvkem však připomeňme všem méně zasvěceným celý problém tak, jak jej sumarizoval předseda VČ oblasti Jiří Černý: 

Vzhledem k dozvukům snahy o rozdělení Vč oblasti, různým interpretacím výsledků hlasování a dohadům dovolte, abych stručně zrekapituloval skutečnosti celé této kauzy :

Vzhledem k dozvukům snahy o rozdělení Vč oblasti, různým interpretacím výsledků hlasování a dohadům dovolte, abych stručně zrekapituloval skutečnosti celé této kauzy :

- Konference Vč oblati 24. 2. 2007 přijala usnesení, kterým uložila oblastnímu výboru připravit rozdělení oblasti k 31.12.2008

- Ihned po svém prvém zasedání OV VčO rozeslal dne 16. 3. 2007 všem subjektům v oblasti dotazník ke zjištění skutečné vůle k rozdělení a naplnění ustanovení stanov ČJF.

- Současně se ujal iniciativy přípravný výbor k založení Královéhradeckého jezdeckého svazu pod vedením p. Pejose a začal shromažďovat vlastní dotazníky od subjektů požadujících rozdělení. Dne 19. 4. 2007 zaslal generálnímu sekretáři ČJF oficielní žádost o zařazení do programu Konference ČJF konané 3. 5.  2007 v Humpolci zřízení Královéhradeckého jezdeckého svazu.

- Při porovnání předložených dotazníků s databází bylo zjištěno, že přípravný výbor KHJS uvádí ve své žádosti 3 subjekty, které nemají prodlouženu registraci a tudíž dle stanov nejsou považovány za členy ČJF. Dále pak sumarizace s dotazníky OV ČJF odhalila rozporné stanovisko u dvou subjektů, kde dotazník přípr. výboru podepsala osoba, která nemá právo za klub jednat.

- Konference ČJF v Humpolci odmítla požadavek přípravného výboru na zřízení KHJS pro nenaplnění podmínek stanov ČJF. VV ČJF předal zjištěné nesrovnalosti k přezkoumání Disciplinární komisi ČJF.

- V průběhu jednání DiK došla k závěru, že souhlasy některých subjektů byly přípravným výborem získány na základě zkreslených argumentů, současně zjistila, že oficielní žádost o zřízení KHJS, zaslanou GS ČJF, podepsal p. Pejos sám i za další členy přípravného výboru pp. Kupku a Jeřábka. Tyto zjištěné skutečnosti DiK kvalifikovala jako pokus o podvod a potrestala p. Pejose zákazem činnosti v ČJF na dva roky, p. Kupku veřejnou důtkou a p. Jeřábka důtkou.

- Na základě odvolání členů přípravného výboru se celou záležitostí znovu zabývala zvláštní komise vylosovaných členů ČJF a potvrdila výrok DiK.

 JUDr. Ing. Jaroslav Staněk CSc.

Je známo, že na poslední Konferenci ČJF předložila skupina členů VČ oblasti návrh na její rozdělení na hradeckou a pardubickou část, jak by to odpovídalo státoprávnímu uspořádání a jak se také již stalo ve většině dalších oblastí. Konference ovšem tento návrh nepodpořila z důvodů, které každý může interpretovat různě. Já jsem však přesvědčen, že hlavním důvodem byla lhostejnost.

Členy přípravné skupiny, která iniciovala toto rozdělení, byli pánové Pejos, Jeřábek a Kupka. A protože bydlí dosti daleko od sebe a bylo třeba návrh předložit včas, aby ho mohla Konference projednat, pověřili zbylí dva členové této skupiny p. Pejose, aby je na příslušné žádosti adresované VV podepsal, aby se žádost nezdržovala objížděním všech členů této skupiny za účelem jejího podpisu. P. Pejos tak tyto zbývající členy přípravné skupiny podepsal s jejich souhlasem sám, avšak jejich jmény, nikoliv jménem svým s doložkou "vz", jak by správně mělo být.

Tohoto formálního nedostatku se chytil VV a inicioval zahájení disciplinárního řízení se jmenovanými členy přípravné skupiny.

Teď bych mohl vyjmenovávat různá právní pochybení, kterých se DiK při disciplinárním řízení dopustila, avšak to by zabralo mnoho místa, které mi vydavatel periodika neposkytl. Konstatuji tedy pouze, že uvedení členové přípravné skupiny potvrdili, že podání oné žádosti bylo vyjádřením jejich pravé vůle. Pokud jde o jejich podepsání, jednalo se tedy o nedostatek formální, nikoliv věcný. Přesto byli všichni odsouzeni, a to i ti, kteří dokument fyzicky nepodepsali, a tudíž se ani žádného podvodného jednání nemohli dopustit, neboť podvod nelze spáchat nečinností.

I přes zjevnou protiprávnost postupu DiK potvrdila i Zvláštní komise ustavená jako odvolací orgán toto rozhodnutí. (Složení této zvláštní komise je opět projevem protiprávnosti disciplinárního řádu, protože umožňuje, aby členem tohoto odvolacího orgánu byl i člen toho orgánu, který řízení inicioval - tedy stává se soudcem ve vlastní záležitosti, což je absurdní, a dále i člen DiK, tedy ten, kdo rozhodoval prvnoinstančně - tedy další absurdnost).  A tak se stalo, že p. Pejos, dlouholetý funkcionář ČJF, byl potrestán zastavením činnosti na dva roky (vysoký trest, přestože předtím nikdy trestán nebyl), postižen byl i pan Jeřábek, který ke svým sedmdesátinám byl vyznamenám Čestným odznakem ČJF, i pak Kupka, kterému žádné pochybení v průběhu disciplinárního řízení nebylo prokázáno.

Celá záležitost se v průběhu disciplinárního řízení vysvětlila jako nedorozumění, které nemělo žádné praktické dopady, které by kohokoliv poškodily. Tedy míra společenské nebezpečnosti uvedeného jednání je nulová.

Disciplinární řád ČJF tedy dává laikům právo rozhodovat nejen o základních právech jednotlivce, ale i možnost způsobovat jim značnou majetkovou újmu i újmu na cti.

Kromě pocitů odborné frustrace hýbou jezdeckou veřejností i spory správního typu. Na kauze, která rozhýbala především východočeskou jezdeckou veřejnost, pranýřuje Jaroslav Staněk Stanovy ČJF, které často zcela nekorespondují s logikou právního řádu. Své výhrady ke Stanovám, opakuje Jaroslav Staněk již řadu let, a přes velkou většinu svých odpůrců, mu v mnohých závěrech nelze upřít správné pojmenování problémů a je jen velmi obtížné nalézt protiargumenty. 

Za zpravodaj Jezdce musíme v každém případě podpořit prospěšnost různorodosti názorů. Je otázkou diskuse příštích měsíců, zda rozdělení oblasti, ke které se sice přihlásilo jen cca třetina subjektů, disponující ale relativně velkou členskou základnou, je pouze účelově vyvolaná kauza k uspokojení funkcionářských ambicí jednotlivců a nebo se jedná skutečně o názorový proud nalézající podporu ve vyšších patrech státní krajské samosprávy, která by mohla být jezdectví prospěšná. V každém případě naší stále ještě spíše malé  jezdecké společnosti by na všech stranách slušelo více velkorysosti. Spory tohoto druhu nejsou ke cti vítězům ani poraženým a vysilují nás tam, kde je potřeba sil k nápravě úrovně českého jezdectví. Odpověď na otázku Co bude dál? se zdá být najednou velmi vzdálená. Cyril Neumann

< zpět