94. Eva Peprníčková

Mgr. Jaroslav Sedláček vidí situaci v postupu vývoje našeho vzdělávacího systému dobře. Překvapivě jsme se dozvěděli, že naše země je i předmětem chvály ostatních a v systému jsme dohonilo svět. Pro srovnání zařazujeme příspěvek české jezdkyně žijící v Rakousku Evy Peprníčkové,  vidí situaci zcela jinak. Navíc je na rozdíl od prvního diskutujícícho užitečně věcná. Odpovědi na otázky Miroslava Svozila však nezazněly. Určitě tak musíme v hledání odpovědi na ně v diskuzi Co bude dál? pokračovat. Cyril Neumann

Již přes 8 let žiji v Rakousku, jsem majitelkou české i rakouské jezdecké licence, proto jsem při jedné z mých návštěv v ČR neodmítla a se zvědavostí přihlížela při zkouškách základního výcviku (ZZV), jestli se něco změnilo od dob, kdy jsem se jich účastnila i já. Řeknu vám otevřeně byla jsem lehce šokována!!
Než budu pokračovat dále ráda bych vás aspoň ve zkratce seznámila s rakouským systémem. Tady můžete jit ke zkoušce na licenci až po úspěšném zdolání dvou předchozích zkoušek. A to jsou Reiterpass (jezdecký pas) a Reiternadel (jezdecká spona).

  PASS potvrzuje, že je jezdec znalý základních předpisů a je schopen ovládat koně i v terénu. Slouží k povzbuzení zdatných začátečníků. Nejnižší věková hranice je 8 roků. 
Skládá se ostatně jako i další dva stupně z drezury, skoků a teorie. Drezura je velmi jednoduchá, hodně kroku, lehký klus, nacválání v rohu mezi písmeny atd.

Skákání probíhá v terénu, 600 m, čtyři překážky z toho dvě přírodní (min. 70cm). Jde o to dokázat, že jezdci zvládnou koně nejen v uzavřeném prostoru hal nebo jízdáren.
V teorii musí jezdci znát základy jako jsou barvy koní, chody, základní výstroj jezdce i koně, správné uzdění i sedlání, druhy krmiva, teplota, puls, základní postupy při zranění.
  NADEL k němu můžete nastoupit nejdříve 6 týdnů po úspěšném Passu. Je to povolenka k závodění bez licence v příslušných soutěžích. 

Drezura je již těžší s prodlouženým klusem i cvalem, malé kruhy. Zde již  přihlíženo i na to jak se kůň pohybuje a jak na něj jezdec působí.
Skákání je možno na parkuru nebo v terénu, to záleží na možnostech pořádajícího klubu. Předepsány jsou parametry cca 600m, se šesti překážkami, které jsou min. 80 cm vysoké.
Teorie je již složitější, jde o to aby se lidé seznámili i s pravidly závodů, zvládli závodní výstroj jezdce i koně, anatomie a rozpoznání základních nemoci a zranění koní, pravidla silničního provozu atd.
  A teprve teď jsou povoleny zkoušky na licence. absolvovat je lze minimálně šest týdnů po úspěšném "Nadlu", min. věk je 10 roků. Při drezuře je posuzován styl jezdce i kůně, prodloužené chody, nechat vytáhnout otěž na velkém kruhu (tento cvik je až v české L0).

Skákání je opět na styl posuzovaný parkur o výšce 105 -110cm s jedním až  dvěma dvojskoky. Pokud nejste jezdci stylisti a dovolíte si pár zhození nebo zastavení můžete si být jisti, že jste neudělali!!
V teorii se už probírají podrobnější pravidla jaké jsou druhy soutěží, jak se posuzují, s jakým koněm (stáří, výcvik, kvalifikace..), doping, přihlášky, ….a spousta jiných.
Licence jsou rozděleny na pouze drezurní (zde je drezurní úloha malinko těžší, ale nemusíte zdolávat žádný parkur) a to pro jezdce co se chtějí zaměřit jen na drezuru. A na licence pro ty ostatní (drezura, parkur, teorie)  

V případě, že jste zvládli teorii (na min.70%) a praktickou zkoušku ne, je možno si drezurní i skokovou licenci vyjezdit na již zmiňovaných soutěžích bez licence, které jsou součásti závodů pořádaných po celém Rakousku. Máte na to tři roky. Tyto soutěže jsou jak jinak na styl a vy potřebujete tři hodnocením přes 5,5 bodů.

Pokud mám toto celé srovnat se zkouškami licencí v ČR tak musím otevřeně říci, že úroveň jezdců z čerstvou českou licencí je někde mezi rakouským Reiterpass  a Reiternadel!!

 Asi to bude stát za zamyšlení jestli čeští začínající závodníci nejsou spíše odrazováni od ježdění a účasti na závodech. Nemohou se totiž v žádném případě měřit s těmi rutinovanými a budou končit jen a jen na posledních místech, než to vzdají a dají se na jiný sport. A toto by snad neměl být cil jezdecké licence!
 Ano, samozřejmě že znám finanční podmínky v ČR. Je jen málo klubů a stájí které mají dostatek peněž, na jízdárny, haly, na to aby si utvořily dostatečnou základnu koní, a tím i jezdců. To vše není nic nového. Ale bez těchto "začátečníků" které bude bavit jezdit, závodit a  třeba i vyhrávat se bude české jezdectví v EU  jen velmi těžce prosazovat. Tito lidé totiž jistě ke koním přivedou i své rodiny, přátele a případné sponzory. Že to samozřejmě také každý ví, to je dobře, ale proč s tím nikdo nic nedělá?
A ještě něco mě zaráží a to je bezpečnost. V Rakousku je až do18 let povinná ochranná vesta při skákání (a to i při tréninku) a helmy s tříbodovým uchycením a to i pro dospělé. Jsou to přece naše děti o koho tu jde!

Snad je šance, že si můj příspěvek přečte někdo z “mocných”. Třeba se nad ním zamyslí a pokusí se i něco málo změnit. Eva Peprníčková

< zpět