Rubrika - 2009 - Co bude dál
9994. Vladimír Zvěřina
S velkým zájmem sleduji diskusní příspěvky v rubrice Co bude dál. Přesto, když mě pan Neumann požádal o příspěvek, vůbec se mi do toho nechtělo.
Pohybuji se okolo koní pouhých 10 let, sám jsem se tomuto sportu nevěnoval.
Ke koním mě přivedly moje dcery. Dnes rekreačně jezdím a z titulu své funkce sekretáře Východočeské oblasti se snažím sledovat sportovní i "politické"
dění.
Poměrně chápu "stesky" těch, co zažili dobu "starých" trenérů - důstojníků a rádi na ni vzpomínají. Je třeba si uvědomit, že tito trenéři byli produkty systému (a zcela jistě systému blížícího se ve své době k dokonalosti), že tento sportovně-výchovný systém byl přerušen a že prostě a jednoduše doba je jinde.
Dnes není několik desítek klubů v celé republice, ale stovky. Řada z nich jak rychle vznikla, tak rychle zanikla, řada z nich má třeba jen jednoho člena.
Zde není ani prostor ani možnost něco nařizovat. Tím spíše, že ve většině těchto klubů jsou soukromí koně a klubový kůň, klasický "provozák" je spíš než světlou výjimkou bílou vránou. Dnes ve většině klubů jezdí každý sám na sebe a také si každý své náklady hradí.
Jsou kluby, které se zaměřily na děti, protože z komerčního hlediska je to jedna z cest, jak nebýt v červených číslech a pokud mají rozumného trenéra, nelze proti tomu nic namítat, naopak.
Podle mě vede cesta vpřed pouze zkvalitněním metodické činnosti, což je zcela jistě parketa ČJF. Nicméně sebelepší metodická činnost nebude těm, kdo se učit nechtějí nic platná. Věřím však tomu, že časem se ti, kdo ke koním přistupují poctivě (zcela lhostejno, zda akademicky, či sportovně) dostanou "nahoru". Ten kdo nebude studovat ani teorii, ani praxi, zůstane dříve nebo později ve spodních patrech a to jak jezdecky, tak i sportovně.
Myslím, že není pro ČJF jiné cesty, než zintenzívnit metodickou činnost a dát tak těm kdo se chtějí vzdělávat snadnější cestu a větší možnosti. (zvýrazněno redakcí)
Pokud se týká sportu, je na odborných komisích zajišťovat reprezentační úroveň a na oblastech výkonnostní sport a hobby sport. To se snad i děje, někdy lépe a někdy hůře. Jako ve všem tato podpora si vyžaduje kromě jiného hlavně peníze a protože jezdectví je "malý sport", je finanční otázka často problém. I to je úloha VV a Rady a oblastních výborů.
Náš oblastní výbor uspořádal před touto končící sezónou řadu víkendových soustředění - drezurní SCM - 5 víkendů, skoková SCM 4 víkendy, soustředění pro děti na pony, otevřená drezurní i otevřená skoková soustředění, která byla z větší (SCM) či menší části (otevřená) dotována z rozpočtu oblasti částkou blížící se ke 100 000,-Kč. Soustředění byla členstvem hodnocena poměrně kladně, nicméně zazněla i kritika a to zejména na výběr trenérů.
Ne snad pro to, že by vybraní trenéři nebyli kvalitní, spíš pro to, že řada jezdců upřednostňuje jiný způsob výcviku. Nicméně cyklus soustředění může vést, má-li to mít smysl, pouze jeden trenér. Některé kluby projevily vítanou aktivitu a uspořádaly otevřená klubová soustředění, kde si pozvaly "své" trenéry. V kombinaci obou způsobů je asi cesta.
Na žádost pana Neumanna se mám vyjádřit k žalobě pana Aleka Pejose na ČJF.
Tady se mi velmi těžko píše, protože se mě osobně události, které tomu předcházely, poměrně velmi úzce dotýkaly, dotýkají a ještě budou dotýkat.
Pokud jsem dobře informován, žaloba se týká žádosti o zrušení trestu zákazu činnosti v ČJF a úhrady nákladů s tím vzniklých. Trest byl panu Pejosovi udělen DiK za události spojené s pokusem o rozdělení východočeské oblasti a potvrzen odvolací komisí. Pokud si dobře pamatuji, byla tady tato kauza již diskutována. K tomu podotýkám, že jsem rád, že nejsem členem disciplinární komise a nemusel jsem rozhodovat, do jaké míry byly aktivity provedeny z neznalosti a do jaké úmyslně. Po osmi letech ve funkci předsedy oblasti by té neznalosti ale mělo být minimálně. Žaloba samotná je však minimálně zčásti založena na zkreslených informacích a tak věřím, že bude zamítnuta.
Tak například Oblastní konference neuložila novému oblastnímu výboru (OV) oblast rozdělit, ale připravit k rozdělení. OV vypsal dle stanov hlasování, které rozdělení zamítlo (výsledky jsou možná ještě dnes na oblastních stránkách a nikdo je nezpochybnil). OV požaduje tedy tento úkol za splněný.
Nicméně protože OV ctí přání členů oblasti, tak v současné době z iniciativy "Přípravného výboru pro rozdělení" připravuje nové hlasování o rozdělení.
Hlasování proběhne stejně jako to předešlé dle stanov ČJF a budou-li podmínky k rozdělení naplněny, nikdo rozdělení bránit nebude.
Můj osobní názor je, že dělení oblasti nepřinese klubům prakticky nic pozitivního a že negativa dělení převažují a to významně. Ale ať v této souvislosti každý použije svého mozku, je to jeho právo a já si troufám říct, že i povinnost.